Myslel jsem, že nejzajímavější téma na včerejším jednání zastupitelstva budou výsledky dopravního průzkumu. Byl jsem nemile překvapen, když tím hlavním tématem včera byla otázka zavření obchodu, přesněji řečeno jeho přetvoření na víkendové bistro.
Mám rád čísla, tak se na to podívejme trošku přes ně, protože čísla ve finále rozhodují. Obchod za rok provozu není v zisku, nebyl v zisku ani v době, kdy ho provozovala obec.
Obec není ideální provozovatel obchodu, obec není podnikatel. Pan Novák je podnikatel, ale nemá zkušenosti s podnikáním tohoto typu – maloobchod, potraviny, ryhloobrátkové zboží. To je jedna strana vah.
Druhá strana vah je, že v obci žije cca 300 obyvatel, cca 100 domácností. Průměrná útrata za potraviny za měsíc v ČR je 3 000 Kč na osobu. To znamená lidé žijící v Nenačovicích utratí zhruba 900 000 Kč měsíčně za potraviny. To je strop, pokud nepočítám do toho utrátu lidí, kteří zde jen pracují, nebo projíždějí.
Nevím, s jakou marží v obchodě pracovala obec, nebo pan Novák. Obecně platí, že:
- Průměrná marže malých potravinových obchodů se pohybuje mezi 15–30 %.
- U základních potravin (např. mléko, chléb, máslo) bývá marže nižší, často 5–15 %, protože zákazníci citlivě vnímají ceny a konkurence s řetězci je velká.
- U specializovaných nebo prémiových produktů (např. bio potraviny, lokální produkty, delikatesy) může být marže 30–50 % i více.
- Nápoje a alkohol mívají marži mezi 20–40 %, přičemž u nealkoholických nápojů bývá nižší než u alkoholu.
- Cukrovinky, trvanlivé potraviny a drogerie často umožňují marži 25–50 %, protože zde zákazníci méně porovnávají ceny.
Malé obchody čelí tlaku supermarketů a diskontů, což jim omezuje prostor pro vysoké marže. Proto se snaží kompenzovat nižší marže u základního sortimentu vyšší marží u specializovaných produktů, které nejsou tak snadno dostupné v řetězcích.
Takže počítejme, že dosahujeme marže jen 10%:
| Tržba | Marže 10% |
| 900 000 Kč | 90 000 Kč |
| 675 000 Kč | 67 500 Kč |
| 450 000 Kč | 45 000 Kč |
| 225 000 Kč | 22 500 Kč |
A teď koukněmě na režijní náklady. Pokud by otevírací doba byla 3 hodiny ráno a 3 hodiny odpoledne. Obchod by obsluhoval jeden zaměstnanec nebo dva, tři na částečný úvazek. S hrubou mzdou 250 Kč/hod, tak s otevírací dobou 6 hodin v pracovní den a 3 hodiny v sobotu by celková pracovní doba byla cca 140 hodin měsíčně, V tom případě jsou mzdové náklady zaměstnavatele okolo 47 000 Kč. K tomu je nutné připočítat režijní náklady na energie, zásobování.
Z toho jasně vyplývá, aby obchod nebyl ztrátový je potřeba dosahovat marže nad 50 000 Kč měsíčně. To znamená, polovinu všech svých nákupů bychom museli všichni realizovat v našem obchodě. Nebo bychom museli akceptovat vyšší ceny, aby obchod pracoval s vyšší marží. Anebo by se sortiment mohl rozšířit o drogerii a tím by se tržba mohla klidně zvojnásobit, navíc na drogerii je vyšší marže.
Variant je víc. Učili nás, že než něco začnu, udělám si průzkum. Nejsem si vědom, že by obec nebo pan Novák, jakýkoliv průzkum v obci na téma obchodu dělali. Takže můj pohled je, že nevíme, co zákazník chce, co mu tady chybí, co mu vadí, proč prostě nenakupuje.
Další krok je, zanalyzovat si, zda je pro daného provozovatele finančně či jakkoliv jinak reálné přání splnit. Pokud ano, cesta existuje.
Osobní pohled. Můžu soudit podle naší domácnosti, a z toho vyplývá, že nyní nakupujeme méně, téměř vůbec, než dřív. Dřív nám vadila malá komunikatovnost obsluhy, sortiment měl rezervy, ale člověk věděl, že to hlavní tam koupí. Nyní, si stále nejsem jistý, co v sortimentu je, proto to raději koupíme předem jinde, abychom se třeba nemuseli vracet do Loděnice.
Není to tak dlouho, kdy jsem byl před volbami osočen, že kdybychom volby vyhráli, že obchod zavřeme. Což nebyla pravda, nikdy jsem nic takového neřekl. Pouze jsem chtěl udělat analýzu a průzkum, jak zajistit, aby obchod nebyl ztrátový a nezatěžoval obec. A teď k mému šoku bylo kousek od hlasování o tom, že vklidu obchod zavřou Ti, co se nejvíce báli, že ho chci zavřít já.
Nenačovice Společně 